Československý rozhovor s Magdalenou Kracík Štorkánovou, ktorá vedie reštauráciu mozaiky na stene ZŠ Plickova.
Sychravý jesenný deň. Deň, keď ste najradšej zalezení pod dekou a tešíte sa, že sa už kúri. Alebo sa opierate stehnami o radiátor so šálkou čaju v rukách, pozeráte von a rozmýšľate, prečo ten Váš pes nejde von sám.
A práve v takýto deň, dokonca tri dni za sebou, ste mohli zaznamenať pracovný ruch pri fasáde školy na Plickovej ulici. Lešenie postavené s tromi výškovými stupňami nad zemou a na každom dve osoby. Naobliekané ako cibule, plynový ohrievač pri nich. A usilovne čistia, dilatujú, tmelia, izolujú, škárujú, odbrusujú – opravujú viac ako 50-ročnú keramickú mozaiku autora Ivana Vychlopena. Pozerám lepšie a vidím samé mladé ženy. Áno, mozaiku Kocúr opravujú kočky.
Prišli z Čiech a pod odborným dohľadom a vedením Magdaleny Kracík Štorkánovej venujú svoj um a čas, ako ony s českým prízvukom hovoria: ,,kocúrikovi.“ Pracujú takmer bez prestávky. Deň je krátky, rýchlo sa stmieva a každá pauza chýba.
,,Jedem někam na polévku, trochu se ohřát? Ne, šetřime čas, makáme dál“. Sandra, dcéra Ivana Vychlopena, sadá do auta a onedlho sa vracia s vedierkami teplej polievky. Odrazu je pri kocúrovi akosi teplejšie. Ľudsky.
Ako si dala dokopy túto partiu?
Náš spolek čítá 27 členů, propojujícím prvkem je mozaika – s některými z nich spolupracuji na průzkumech – materiálových – máme technology skla, keramiky a kamene, dále historiky, restaurátory, umělce a památkáře. Na tuto práci jsem vyzvala právě tyhle kolegyně, protože je znám a vím, že práce a rychlejší tempo jim není na obtíž. Navíc, když dáme hlavy dohromady, leccos se dá vychytat lépe. Kromě dívek pomáhají také chlapi.
Ing.arch., Bc. Jan Černohorský (42) z Prahy, absolvent ČVUT a VŠCHT – restaurování skla a keramiky. Restaurator skla, vitráží, architekt, vede atelier Vitraj. Další kluci: Václav Šejn, Petr a Šimon Van den Bergh jsou v partě – pomáhají, staví lešení, restaurují, všem je mezi 35- 45 lety. Měla přijet i naše milá a drahá posila, Janka Fořt Torňošová, restaurátorka skla a keramiky, také naše členka, je ze Slovenska, ale momentálně žije s rodinou v Mikulčicích, ale měla nemocné děti i manžela. Těší se, že bude s námi na jaře.
Ako sa Vám darí s touto rekonštrukciou? Čo je asi najťažšie?
Daří se nám skvěle, nejvíc času zaberou přípravy a vymyslet tu nejlepší metodu. Naštěstí máme mezi první a druhou etapou několik týdnů až měsíců rozestup, je čas popřemýšlet a také po zimě zhodnotit vzorky – zkoušky materiálů a barevných retuší.
Večer ste meditovali pri sviečke a hovorila si, že každá kočka je tu z nejakého dôvodu. Akého?
Jsme sice všechny mladé, jak píšeš, nebo se tak cítíme, ale na druhou stranu už máme dost zkušeností na to, abychom věděly, že bez oddychu, zklidnění a meditace by nás tenhle často kočovný život stál přiliš… proto meditace, ale k té pohodě patří také dobrá večeře, někdy sauna a spánek :).
Každá máme svůj důvod – no jednak jsme rádi, že máme tentokrát možnost pracovat v Bratislavě, už jsme se do města stihly všechny zamilovat. Za druhé, není špatné odjet na více dní a oddychnout i od dětí, partnerů :), však oni to vždycky nějak zvládnou – o to víc je doma potom domácích prací :).
Například Anastázie, kterou jsem vzala do party až letos, je z Ukrajiny, sotva dokončila studia, přijela do ČR, kde dostala práci ve fabrice, velmi stereotypní, v hluku, nepravidelné směny. Práce na Kocúrovi je pro ní zpestřením, dělá něco tvůrčího, je za to vděčná.
Čo bola zatiaľ Tvoja najväčšia pracovná výzva?
To asi opravdu nedokážu říct, každá práce na mozaice je kouzelná, je to individuální problém, jako když člověk léčí lidi, tak já léčím mozaiky. Ovšem rozhodně je vždy větší vypětí, když obrovské a hmotné mozaiky transferujeme – prostě je snímáme z původního místa a leckdy k tomu patří také samotná záchrana, protože objekt je demolován a to jde potom velmi rychle. Není čas na přípravu, musíme jednat rychle, přesvědčit investory, že obrazoborectví není řešení, hledáme nové místo…
Na koľko fáz máte rozdelenú prácu na Kocúrovi, čo už máte za sebou a čo Vás ešte čaká?
Letos máme první etapy za sebou – bylo to čištění mozaiky a spár – jak v mozaice, tak po obvodu. Dále jsme řešily dilatace, izolaci ve spárách, zkoušky, odběr vzorků barevnosti, zákresy trhlin, poškození, degradace každé jedné kachle. Některé se budou vytvářet zcela znova, jiné se budou restaurovat in situ. Naše keramička Iva už v ateliéru zkouší, jak přistupovat k rekonstrukci, bude to stát ještě dost úsilí přijít s uspokojivým výsledkem – aby opticky i svou fyzikální podstatou odpovídaly kachle originálu.
Druhá etapa renovácie sa v nedeľu 20.11.2022 ukončila. Rozdiel je vidieť už z diaľky. Ďakujeme.
Monika Luknárová, november 2022
Magdalena Kracík Štorkánová (42), narodila sa a žije v Prahe. Je nadšená umelkyňa, mozaikárka. Stredoškolské vzdelanie získala na Výtvarnej škole Václava Hollara (jeden rok štúdium na Patapsco High School and Center for the Arts, Baltimore, USA). Už počas štúdia na pražskej Akadémii výtvarných umení v ateliéri reštaurovania diel sochárskych sa začala bližšie zaujímať o vytváranie mozaiky a túto techniku. Mozaiku ako študijný odbor mala možnosť prvý raz odborne študovať na polročnej stáži na Academia di Belle Arti v talianskej Carrare (v roku 2003) a po dokončení AVU na letnej škole Scuola Mosaicisti di Friuli (2007) v Taliansku. V mozaike pokračovala pri doktorskom štúdiu (2014 – 2017) na AVU v Prahe v ateliéri reštaurovania diel maliarskych a následne semester na Opificiu delle pietre dure vo Florencii a na viedenskej akadémii výtvarných umení v ateliéri reštaurovania architektonických povrchov. V jej tvorbe sa objavujú ako kópie antických diel, tak aj diela realizované na základe vlastných návrhov. Sú inšpirované rôznymi kultúrami Latinskej Ameriky či Austrálie. Mozaiky zostavuje z kociek mramoru, benátskeho skla, keramických úlomkov a ďalších prírodných materiálov ako sú okruhliaky, mušle, ulity, koraly, perleť alebo polodrahokamy.
Okrem mozaiky sa venuje pamiatkovej starostlivosti, cestovnému ruchu, zúčastňuje sa mnohých výtvarných a sochárskych projektov, výstav a organizuje sympózium Organica Botanika v Horním Bezděkově. (Zdroj: databazeknih.cz)
Je zakladateľkou a predsedníčkou spoločnosti Art a craft MOZAIKA, ktorej hlavným cieľom je vytvárať nové mozaiky a dokumentovať a chrániť mozaikové pamiatky. Je spoluautorkou niekoľkých publikácií a množstva článkov venujúcich sa histórii a mozaike.
Adéla Beránková (23) z Mostu, študentka 3. ročníka Fakulty reštaurovania na Pardubickej univerzite v Litomyšli.
MgA. Klára Žán Valentová (39) pôvodom z Prahy, teraz žije pri Kladne. Je reštaurátorkou kameňa, keramiky a ďalších materiálov a tvorí aj vlastné sochy a plastiky.
Bc. Petra Domčíková (37) z Ostravy. Je reštaurátorka, absolventka Fakulty reštaurovania Pardubickej univerzity v Litomyšli. Navyše je aj umelkyňou, portrétuje zvieratá.
Mgr. Veronika Vicherková, PhD. (41) z Prahy. Kunsthistorička, pamiatkarka – Narodní památkový úřad, pedagogička – na ČVÚT (České vysoké učení technické), členka spolku za Starou Prahu.
Anastazia Borysova (25) z Odesy. Vyštudovala pedagogickú fakultu so zameraním na výuku výtvarnej výchovy, v Odese pracovala v mozaikárskom ateliéri.
Mgr. Iva Hubáčková z Prahy. Keramička, zakladateľka ateliéru HubArt